|
| |
|
|
Historickogeografická česko-moravská zemská hranice: rekonstrukce, percepce, významy
Chalupa, Jan ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje reliktní česko-moravské zemské hranici v kontextu moravistického hnutí, které se v Česku objevilo po roce 1989. Cílem práce je zhodnotit existenci reliktní zemské hranice ve vědomí populace a roli zemské hranice ve vztahu k oživování regionalismu a nacionalismu. V první části se diskutují pojetí reliktní hranice, regionální identity a národa v odborné literatuře. V druhé části se srovnává průběh zemské hranice s územním dosahem deklarování moravské národnosti obyvateli "příhraničních" okresů v novodobých sčítáních lidu a volební podpory moravistických stran. Cílem je porovnat hranici s jednou z možných současných zón vymezujících Moravu. Ve třetí části práce se analyzují podoby a souvislosti moravské identity ve dvou zájmových obcích při zemské hranici. Tyto obce reprezentují rozdílné typy česko-moravského pomezí z hlediska deklarování národnosti, volebních úspěchů moravistů, poválečného dosídlení i příslušnosti ke správním celkům v Čechách či na Moravě. Nakonec se hodnotí povědomí o průběhu zemské hranice v těchto obcích a významy, které pro obyvatele obcí představuje. Hodnocení vychází z výstupů terénního šetření, resp. z rozhovorů s obyvateli těchto obcí a jejich zakreslování představ zemské hranice do slepé mapy. Výzkum prokázal, že reliktní zemská hranice mezi Čechami...
|
|
|
Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kuchařová, Hedvika (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673. Rok 1618 je datem vzniku česko-rakouské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1673, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a rakouskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie kapucínského řádu. První kapitola diplomové práce se věnuje zhodnocení dosavadní sekundární literatury a rozboru pramenů k danému tématu, z nichž se soustřeďujeme především na narativní prameny, jelikož jsou hlavním zdrojem informací této diplomové práce. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku (s důrazem na řádovou organizaci a formaci) a obecný dějiny kapucínského řádu. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu totiž lze jen těžko pochopit jeho působení a chování v Čechách a na Moravě. Při vypracování této části jsme nemohli pominout ani františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. V třetí kapitole popisujeme samotné dějiny česko-rakouské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje, z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Zaobíráme se zde otázkami vývoje složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a sociální stratifikace, dále se zabýváme dopadem třicetileté války...
|
|
|
Bechyňská židovská komunita
SKOUPÝ, Zdeněk
Práce se zabývá popisem bechyňské židovské komunity od šestnáctého století do konce první poloviny století dvacátého.V prvních kapitolách je nastíněna historie Židů v Čechách a na Moravě, přiblížení holocaustu a některých transportů. Druhá část práce se věnuje bechyňským Židům ve stoletích před druhou světovou válkou a jejich životu v Protektorátu, jsou zde zmíněny některé zákony týkající se Židů, seznamy Židů zde žijících a soupisy jejich majetku.Třetí část obsahuje informace o bechyňských památkách a zajímavých místech spojených s místní židovskou komunitou.
|
|
| |
host ::
RSS.